Jsi mojí pohádkou...

I když...pověsti stárnou
a kolem legend se stahují mraky
když se na to jde příliš vědecky

jsi mojí pohádkou

I když...láska je popsaná
zakletá do slov klasiků

vytrhané vnitřnosti knih v kontejnerech na papír
žalují
pouličním bláznům co trousí mudrosloví
bez hlavy a paty

že láska byla je a bude

Jsi mojí pohádkou...

protože věřím
že nebeská bohyně Nút
sklenutá jako duha
nám dá napít ze svých prsů

zjihla si?

Jsi mojí pohádkou...

protože vím
že vítr déšť a voda
že každé zrníčko písku a popela
že křehká rovnováha světa

i ty pitomý blázni tuláci a cvoci
i ty milosrdné oči sestřiček

patří do tohohle světa

pitomýho
hořkýho
šíleně nespravedlivýho

smutnýho i poťouchlýho
marnotratnýho

ale taky fantasticky krásnýho
našeho světa

a ty jsi v tom světě mojí pohádkou...