Na dotek

Mám tě na dotek.
Jsi důvěrný i cizí.
Mám tě na dotek
a náš milimetr něžností se svítáním zmizí.

Mám tě na dotek.
Ztrácíme se ve slovech,
ztrácíme se v činech,
ztrácíme se sami v sobě.

Mám tě na dotek.
Nejsi víc, než jen obětí znásilněných chvil,
z kterých nelze vysvobodit,
leč se snažíš ze všech sil.

Mám tě na dotek.
Jsi mým malým zločinem,
jsi mým malým smilstvem,
ale víš, že i tak zůstanu čistá – nevinná!

Už tě nemám na dotek
/gravitace asi selhala/
Svírám v dlaních vteřinu sentimentu,
když si odpykávám minutu trestu za to,
že jsem tě měla na dotek,
ale nyní z tebe zbyl už jen pohnutek minulosti...