Spěchat se nevyplácí

Moc krásný večer jsme spolu prožili,
nádherné chvíle společně strávili.
Vezls mne domů té noci temné
z nebe padaly kapky deště nevinně jemné.

My jeli jsme lesem a míjeli stromy,
všude bylo pusto, my neviděli domy.
Projížděl jsi zatáčky, jako bys hru hrál
a tam kde jsi měl, nikdy jsi nestál.

Pak skřípěly brzdy a stromy se blížili.
Tak nočnímu vlaku cestu jsme zkřížili.
Spadli jsme pod kola a smrt byla na blízku
Po nárazu jsme vylétli k hustému remízku.

Krev mi stéká po spánu, přestávám vnímat.
Před mýma očima se začíná stmívat.
Už necítím bolest, ale co je s tebou?
Prý v jiné sanitce oni tě vezou.

Přežiju? Přežiješ? Ptám se sama sebe.
Z okýnka sleduji hvězdy a černé nebe.
Doktoři na sále se mnou moc práce nemají.
Na důvod nehody se snad ani neptají.

Já vím že přežiju. Jen co je s tebou?
Možná že tě už do márnice vezou.
Nebo jsi na sále a bojuješ se smrtí.
Jenom ať doktoři tvůj život neztratí.

Měli jsme štěstí, přežili jsme oba.
Jen než se vše zpraví, to bude doba.
Já mám velké trauma a ty ležíš v koma.
A tak čekám na chvíli kdy už budeš doma.