1. Květen roku 0000 den 01
1. Květen roku 0000 den 01
Anotace: Je to taková polopravdivá fikce, která neskončila tak, jako v závěru básně, ale co když ...jednou
moře lásky dostávám, v moři klidu a lásky se ztrácím,
Třináctá komnata uzavřena tisíci zámky duše
v tvých očích leskne se jejich kód
Netrápím se, nepátrám, nemyslím, nehledám
Nevím jen, jak bych tě neurazil, když ti povím,
že nejdůležitější po mně jsou Tvoje zlaté vlasy, tvoje
hry, tvoje současnost, Tvá vůně, tvoje hebké ruce
Neplánuji nic, líbal bych tě víc, kdyby jsme tady byli sami
hraji si s tvými vlasy a z čela shrnuji tu zlatou záplavu.Směješ se a za každý můj pohyb mé odměníš polibkem
Jsi šťastná, já také. Nikoho nepotřebujeme, máme sami sebe. Všechno víme co chceme
Večer uvaříš a já s Tebou. Jsme svoji, žijeme pro sebe,
stejně jako naše mobilní telefony se nabíjejí na stolku
vedle sebe. I oni se milují
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
nádherně zvláštní:_) hezky se mi to četlo:_)
Bot: NHL ne že by to s básní mělo něco společného...ale takhle pěkně mi to tu napsali...
27.08.2008 02:42:00 | Lady Carmila
Krásný! (jen nevím jestli bych v určitých životních etapách radši neležel na tom stolku a nenabíjel se vedle svého milovaného protějšku (mobilu:-)) ) skvěle si to napsal! klobouk dolu u těch přirovnání!
19.08.2008 22:15:00 | Actafool
"Třináctá komnata uzavřena tisíci zámky duše" - nezapomenutelný a krásný. To s těmi mobily je opravdu rozkošný. :D Nezbývá mi říct než: "Ta se má."
29.07.2008 23:22:00 | Nahá
Hodně zajímavé vyznání...Hlavně ten konec mě překvapil, příjemně, hodně zajímavé přirovnání...
A přála bych Ti, aby to tak dopadlo, šťastně...
29.07.2008 05:01:00 | Caracol