...Když svíčky dohasínají...

Za rozbřesku starých sluncí
sám se pálíš knotem
dohořívající svíčky.
Dívka s pláčem na ulici
…utíká…

před vrahem
pod sevřenými víčky.

Pokropíš svou krví místa,
co chutnaly jako ocet

v kádi vína

a zbortěná harfa
už tiše lásku neproklíná.

Ach, pane Šrámku,
Charlesi
a všichni z kraje mrtvých louten,
plačte za sny mrtvých mých dnů
a ztupeným dýky hrotem

ach

…již nikdy vzhůru nepohlédnu...

Jen jeden dotyk!

Jen jednou křičet
v pekle tvých snů,

(a andělů se nebojím)

pak kapky chtíče posledního
já těžce v lásku
přestrojím