VČERA . . .

Líbal jsi mne na šíji či ústa -
nevím.
Hladils moje ňadra
nebo ramena?
Svírals moje vzpínající boky
a já o tom sotva věděla . . .

V obětí jsi drtil moje tělo,
krví chutnal dlouhý polibek,
brečet se mi tenkrát tolik chtělo
a pak smích se rozlil po mých rtech.

Líbal jsi mne na šíji i ústa,
oči mé jsi něžně zavřel polibkem,
horkou dlaní hladil moje nohy,
z hrdla vyklouzl jen tichý sten.

Při pohledu do tvých vlahých očí
vzrušením se chvěji,
krátí se mi dech.
Přes slzy jsem zašeptala : "Zůstaň."
A tys zatím stál
už na schodech.