Na kraji postele

Seděli jsme tiše,
v sešeřelém bytě,
na kraji manželské postele.
A viděli jak láska píše hbitě,
do našich vrásek na čele.

Nikdo nic neříkal.
Noc byla klidná.
A vánek šuměl v záclonách.
Měsíc se letmo oknem díval,
na bývalou lásku v našich snách.

Na povlečení s růžovými květy,
jsme na kraji postele seděli.
Bylo půl jedné,
tři poslední liché cigarety,
na naše ústa čekaly.

Pak byli dvě hodiny raní,
já stále však už sama seděla na kraji postele.
Čekala jsem na svítání
a chtěla v něm najít přítele.
Už tehdy,
byls pryč z mojeho světa.
Já ve snách svých se topila,
a poslední lichá cigareta...
jen na má ústa čekala...