Konečná. Nevystupovat.

Topíš mě ve svých slzách
přesvědčuješ o tvých pravdách.
Výčitky jsou přesyceny slovy
našim slibům chybí činy.

I když se hodně snažíme
pořád si vzájemně
umíráme v náruči
po krk ve smutku a odcizení.

Tramvají jezdím na konečnou,
cestu zpět považuji za zbytečnou
pláču u neznámých hrobů
přešlapuji u vykřičených domů.

Všechny krásný vzpomínky
rozežíraj moje vnitřnosti
a pamět' to pořád
mrcha, nechce vzdát.