Kurtizána?

Kurtizána
odchází hned z rána…

Sic krásné tělo
a tvářičku jak z porcelánu má,
to krásné ji už opustilo,
ona lásku nepozná!

už dlouho obětí je chtíče.
Tohle nechtěla!
oni nepotřebují od duše její klíče,
Postačí ty od těla!

ona naivně si nalhává,
že teď to bude jiné…
pak si ale nadává,
když tělo s tělem splyne

a všechno zničí...

"Nesnáším tě, chtíči!"