bez názvu

Má lásko, bolíš na duši,
aniž to tušíš, tak pravdivá jsi, divá,
nestačí jen dívat se na tebe
Mé tělo rozhořelé naplno řeže a pálí vědomí
až svědomí zebe, padá led
Co bude až tebe nebude?
Pomalu umím nazpaměť:
Dřív nežli obléknu se do pout tvých
sprostím se nadějí, že je to naposledy
kdy svedena k hříchům bláznivým se obaluji splínem
nevinná početím stanu se, lásko jen stínem
co bolí na duši aniž to tuší