V peřinách nocí polykáš
za žaluzijí žal
já dobře znám ten smutku plášť
vždyť jsem s ním kdysi přikrejval
komoru srdeční
V tmách jsi jak v hlubinách
a v dlani čáry žití
teď podobny jsou síti
snad z hrudi ti už dýka ční
a zdá se že tě chytí
to lásky vlnobití.