Pro Milana

Před dvěma lety jsem ho potkala....byl krásný, štíhlý blonďák s modrýma očima....a na první pohled sem se zamilovala...bylo to tak...hezký, nežný, jemný....ale pak....začla sem říkat věci, co nebyly pravda...nevím proč, nevím z jakeho duvodu....i když jsem ho milovala, řekla jsem že ho nemiluju...i když mi bylo jedno jak se oblíká, řekla jsem, že mi vadí že nemá moderní oblečení...proč?...něco ve mě se zlomilo, nevím co a nevím proč a nevím jak a nevím jestli už je to v pohodě....rozešla jsem se s ním...chtěla jsem to pka urovnat..ale nešlo to... co se to semnou stalo? co se to semnou děje ted? nějakej závan vzpomínek a kupa smutku?..já nevím... pořád ho mám v srdci, pořád ho mám pod kůží...ale jak je to v té reklamě: za všechno se v životě platí a penězi v tom lepším případě....já taky zaplatila... svým štěstím...