Žena od řeky Styxu ...

...........................
...........................

Růže zmaru uschlé z rámu okna visí
Z temné bradavky mléko smrti odkapává
Tvá ústa ženy zdála se být ničí
V údolí řeky Styx kde trny bolu klíčí...

Stála jsi na břehu - temná loďka Charonova
Černá Venuše oděná jen pustým stínem stromů
Nechtěl jsem od tvé nahoty zbaběle utíkat
Po cestě života co nezavedla by mne domů...

Tvůj slámový klín hořel paprsky světla
Když jsi mne hladila po tváři
Náhle bylo s mým návratem konec - veta
Zapsala ses mi krvavým znamením na duši...