Zahradník

Zahrádku mám velikou,
rostliny zde domov mají,
široko daleko,
dobře ji ostatní znají.

Na jednom místě však,
nekvetlo nic roky,
někdo ho pošlapal,
jistě lidské kroky.

Ale teď znenadání,
nešlapou sem lidí boty,
vykvetla zde růžička,
samozřejmě, že jsi to ty.

Nádherná květina,
k nebi se vzpíná,
asi zde najednou,
urodná je hlína.

Růžičká něžná je,
ani trny nemá,
navždy už chci ji mít,
navždy ať je má.