Pocit nenávisti

Usínáš s pocitem nenávisti ..
Hrající balady, papírové kapesníčky..
Tentokrát nešlo o hříčky.

Probouzíš se s pocitem nenávisti..
On tě má v hlavě, ty jeho taky ..
Začínají se stahovat tmavé mraky.

Přežíváš s pocitem nenávisti..
Jenže ty ho miluješ, to on tě nenávidí.

Díváš se do zrcadla s pocitem nenávisti..
Jsi zrůda, jsi nicka, jsi slabá nula ..
Zku*vená, zažraná, životní smůla.

Co tě to tak moc bolí?
To, že tě nenávidí.
K zemi nenávist člověka skolí,
minulosti závidí ..

Když jsi s ním seděla,
byl vedle Tebe..
Moc dobře jsi věděla,
že není krásnější ani nebe.

Navždy s ním,
chtěla bys žít.
Provinila ses tím,
žes začala snít.

Omlouvám se před širým světem,
odpusť mi můj jediný.
Takhle to být mělo,
však budu tě milovat do poslední vteřiny.

Poslední vteřiny života,
Který pro mě bez Tebe, není žádná hodnota /tady/