Bolest, na kterou jsem zvyklý

Přemýšlím, po čem ještě toužím
vím jen, že už nejsem k utišení
nechápu, kým se snažím být
ale musím se ovládat

Dokážeš snad říct, na co si to zkoušíš hrát
když porušíš pravidla, já vždycky zaplatím
narážím na znamení, která nelze přehlédnout,
ďáblům svědčí zanícené nadšení

To chození okolo, to mě tedy ubíjí
prostě mi ubližuj, jsem na to zvyklý
nemusím věřit všem snům, které sníš
potřebuješ si jen namluvit něco, čemu uvěříš

Hluboká propast zeje ve tvé duši
žádné svědomí nebo pokání, ach ne
zavři oči a zaplať cenu za ten ráj
ďáblové požírají duše zevnitř

Neumím zakrýt, co cítím a co vím, že je skutečné,
rozeznám faleš, mám tě rád
a zapíšu to, s modlitbou na rtech,
na list plný nadějí, a ne zoufalství

To chození okolo, to mě tedy ubíjí
prostě mi ubližuj, jsem na to zvyklý
nemusím věřit všem snům, které sníš
potřebuješ si jen namluvit něco, čemu uvěříš

To chození okolo, to mě tedy ubíjí
prostě mi ubližuj, jsem na to zvyklý
nemusím věřit všem snům, které sníš
potřebuješ si jen namluvit něco, čemu uvěříš