Touha osamělého

Anotace: Psal jsem to v práci, navíc v nepříliš šťastném rozpoložení.

Ke kráse sbevětší slepý jsem,
k slovům sebesladším hluchý jen,
ač ústa mluvit mohla by,
ni šepot nevyjde ven.
Ač mezi lidmi jsem,
přesto sám teďumírám,
bez tebe ani nedýchám.