Rozjímání

Na hranici bdění a usínání
ocitám se ve světě rozjímání

Víčka již zavřená únavou
usínám s rukama pod hlavou

Tělo si žádá již odpočinek
já se však propadám do vzpomínek

Dnešní den všední byl, pracovní
tak jako předtím mnoho dní

Přesto však nevšední půvab měl
a kdekdo by mi ho záviděl

Vidím dvě srdce roztoužená
ruce jak drží se za ramena

Ptáci jim zpívají nad hlavou
spolu pak kráčejí za duhou

Tak sladké snění končí spánkem
čelo si nechám laskat vánkem

Blaženě na lůžku stočená
přece vím, co to znamená ...