Může za to láska...

Pustil si ruku její s hlasitým "sbohem",
v jejím srdci záblesk s hromem.
Slzy důkazem velkého zlomu,
zapoměla cestu, netrefí domů.
Zapomněla na vše, jen láskou trpí,
nezklamaný člověk nikdy nepochopí.

Přechází silnici, nevšímá si kola,
osoba kolemjdoucí záchranku volá.
Ty všímáš si nehody, co se stala,
že tvoje bývalá, to ona tam stála.
Přicházíš k ní, bereš ji za ruku,
hledáš a hledáš života záruku.

Ona však očka přivírá, klidní se dech,
naposled uslyšíš její hlasitý vzdech.
Naposled uslyšíš slůvka z jejich rtů,
"Miluju Tě lásko, vkradu se do tvých snů"
A umře...