Rouen

Tak dnes spím lásko v Rouenu,
sem tam si na Tě vzpomenu,
když skončí měsíc za mrakama
a já zůstanu s nocí sama.

Cikády křičí do tmy tady,
září tu světla, svítí hrady,
zvuk aut doléhá ze silnice,
na nebi září Večernice.

Upíjím vína doušek letmí,
snadno se pak má mysl setmí
a spánek přijde možná dřív,
než ukrojil bys chleba skív.

Hladím teď v mysli Tvojí dlaň,
docela blízko Tě tu mám,
hřeješ mě jako kometa,
ač dělí nás teď půl světa.

Líbám Tě jemně na oušku,
víno dopíjím po doušku,
v srdci mém jsi tu ukrytej,
jak šneček ve své ulitě.