Fénix
Fénix
zasáhla vnitřek mýho těla
stejně jak Fénix povstal
tak i já, když ses dostal...
...mě pod kůži...
svý city nekontroluju
a opět ti slibuju
že navždy zůstáváš ve mě
s částí tebe ulehnu v hrobě....
...jednou...
náš boj je prohraný
v důsledku okolností
jen pocity nádherný
jsou mou společností
...navždy....
a za ně vděčím tobě
jsou slovy nepopsatelný
navěky budou ve mě
ty chvíle překrásný
....vážně...
/děkuju/
Copyright © 2008,Caracol
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Všem moc děkuju za milé komenty, potěšily...;-)
A to LadyLoba: víš, já si můžu zpívat jen: Tak sladko, tak sladko, pže bolno nebylo (a nebude;-) Ačkoli tu báseň lze pochopit jakkoli, je to vzpomínka na pár krásných dnů, o kterých vím, že není reálné aby se opakovaly a právě to je na nich tak jedinečné a krásné :-)
04.09.2008 21:29:00 | Caracol
Nejen tvůj profil, ale i tvé básně jsou krásně jiné... :-) A moc povedené!
04.09.2008 20:36:00 | Anita Buchtová
Caracol - vzpomínky víděné ze subjektívného vlastního vidění reality a navíc přikrášlené časem a opakovaným vzpomínáním ...
hm a stejně mi po tvé básni chce zpívat od Navarky:
Tak sladko, tak bolno
hořko nám bylo
tak sladko, tak bolno
hořko a milo
Co křídel, co zvonů
z Varšavy domů
a v srdci zas místa
jak pjany pijanista
Tak sladko, tak bolno
hořko nám bylo
tak sladko, tak bolno
dolce a milo
Co křídel, co zvonů
co u sta hromů
spí poutník, spí střela
i doutník od Fidela
La, la ...
Nad ránem zakričel pták
řekni mi, řekni mi
řekni mi jak
jak sladko, jak bolno
hořko nám bylo
tak sladko, tak bolno
a venku lilo
Co z křídel, co z básně
tak z čista jasně
a hedvábně krutě
zní píseň pro labutě
La, la
04.09.2008 07:14:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Caracol, předposlední sloka je velmi silná ... plně ji rozumím. Někdy je boj prohraným, ovšem mám zkušenost, že zdání někdy klame, co se týče protivníků ... něco, co je prohrané, ve skutečnosti není "zabité" (momentálně mě nenapadlo vhodnější slovo) ... naopak, malý plamínek stále doutná.
04.09.2008 06:19:00 | NikitaNikaT.
tygříku, víš, u některých věcí prostě nemá cenu bojovat, neb víš, že je to předem prohrané, neboť výhra by znamenala zničení toho krásného....a když nad tím přemýšlím, ono to, co se ted zdá jako prohra, se časem ukáže jako výhra...malinko zamotané... Já vím, asi těžko pochopitelné pro toho, kdo to nezažil...Já jsem vděčná, za ten čas a už to je pro mě výhra...Každý teď máme svou cestu, po které jdem...a oba víme, že je to tak lepší ;-)
04.09.2008 01:10:00 | Caracol
Moc pěkný..Okolnosti vám nedovolily být spolu, ale vzpomínky a ty překrásný chvíle ti nikdo nevezme.
04.09.2008 00:30:00 | pleskotka24