Ale Tys odešel...

Odešel jsi,ale já chtěla,
abys zůstal.Aspoň na chvíli...
...uvnitř mého těla.
Naše duše se spojily...

...v nekonečný tanec harmonie
končící sladkobolnou extází...
Tvá duše z mého poháru pije
a na dně se poklad nachází.

Tak pij hezky dál,
jako tulák ze studny na poušti
a mysli na to,co kdy sis přál.
Že síly už Tě opouští?

Vždyť dole už se třpytí střípek zlata.
Ten co tu na Tebe čeká
teď cvalem k Tobě chvátá,
pak ukloní se a smeká...

Malý,zlatý lásky skřítek,
kterého nalezl jsi v mojí duši,
přinesl Ti sedmikvítek
a možná něco tuší...

Hledíš na něj,ústa dokořán,
snad začíná Ti svítat.
Právě jsi mé lásce život dal
a Tvá duše bude se teď zmítat...

Tak nabídni mi pohár svůj,
ať z něj mohu lačně sát.
Pouta lásky pro nás kuj,
abys mi je mohl rovnou dát...

Spoutej mě k sobě...Ještě blíže!
Navěky budeme spolu...
Celý život budu k Tobě vzhlížet.
V radosti i bolu...

Ale Tys odešel...A já chtěla,
abys zůstal...Aspoň na chvíli...
Vždyť uvnitř svého těla
cítím,že jsi ten jediný...