Čas podzimní mě k sobě vábí,
do sluncem provoněných cest,
ohlásit se přišlo léto babí,
do jeho náruče nechám se vnést.
Na měkkém mechu pro tebe tančím,
jsem víla z mlhy stvořená,
v nádheře tónů ptačích,
vlním se spoře oděná.
Barevný podzim ze mne sbíráš,
jsi vládcem smělých neřestí,
odkrýváš klín a tiše vzdycháš,
nad vílou se sukní bez listí.
Pěkná básenka, opravdu, lehoučce se mi četla... ST! za obsah a myšlenky.
30.11.2008 11:37:00 | NikitaNikaT.
apropos uvidíme se na srazu v Počátcích ?
viz info u Štěpiny G
http://liter.cz/Uvahy/190331-view.aspx
10.09.2008 20:32:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Ono je to hezké, vážně, líbí... Ale poslední tři dny je t tak přepodzimováno... Až to přestává být zajímavé...
07.09.2008 21:21:00 | okousaná od světlušek