Vnitřní hlad

Svázaná
Vlastními pocity
Mé nitro zevnitř sžírají
Mé oči se smutně dívají
Vím,
Že není cesta zpět
Že já byla Tvůj křehký květ
A je to nejmíň půl roku zpět,
Co z Tebe cit ke mně slét

Já dlouho jsem Ti věřila,
Byla jsem Tvá posila,
Podpora a Tvá síla,
Tvoje obětavá víla.

Víc práce, víc starostí,
Tak to šlo pořád pochopit –
Až jednou mi došlo,
Že už se mnou nechceš žít.

Milování už jen sexem bylo,
Mnoho citů nám nezbylo,
Když jsme byli někde spolu –
Tak jen u jednoho stolu,
Bez zájmu o sebe,
Daleko od nebe.

Mé úsměvy jsi ponižoval,
Mé přednosti shazoval,
Mým očím uhýbal jsi zase,
Obdivoval se jen cizí kráse,
Zkrátka…mne nemiloval.

Mám vnitřní hlad

A dlouho jsem ho měla

Po zájmu a uznání

Já Ti vážně odpouštěla

Až zadlouho mi došlo….

Že dlouho jsem Tě už neměla.