Nebe

Anotace: Vzpomínka na večer, kdy nám první jiskru ohně uhasil déšť. /Srdce ale vzplála/

Polykám duši tonoucí
v levanduli
a pevně svírám dlaň
muže
?- ženy -?
víno ředím
kapkou slzy
když k ránu opouštíš mě
-proč tak brzy?
A pak už jen s koleny pod bradou
počítám,
kolikrát jsme se brouzdali oblohou
a kolikrát
dala jsem ti navždy sbohem
...
/Jenže já zapomněla
-my tenkrát byli v nebi
a tam je každé "navždy"
děsně krátký/

Autor Filosof, 11.09.2008

Přečteno 650x

Tipy 12

Poslední tipující: Isquieasuus, 6thSun, Bíša, Veru, hostmen, Jiparo