Rozklad

Skořápku na vodě rozdmýchává vítr,
plní ji po okraj falešnou vírou.
Všechny ty pocity skrz stříbrný filtr
otravují člověka pekelnou sírou.

Skořápka objímá záchodovou mísu,
vyzvrací poslední kousky svého srdce.
Láska je výtažek z jedovatého tisu,
řasy ti šeptají, jak moc jsem zdrcen.

Skořápek houf provádí záměnu,
plní se příběhy starého dávna.
Zakřič mi do úst, uslyšíš ozvěnu,
vrátí se k tobě, s přídavkem prázdna.