Tak už ví...
Tak už ví...
,,Tak už víš,
co je to bolest...
Tady,
za hrudní kostí,
uvnitř těla,
v srdci,
v duši...
To jsi chtěla...?"
Ptá se sama sebe,
a odpověď tuší.
Prosí nebe,
ať se smiluje,
neví co chce,
a čím je.
Očima putuje,
těká od bodu k bodu,
vzpomínky hledá,
brání se tomu.
Po cizích ulicích,
na sobě led a sníh.
Na sobě plamen
horké touhy.
jak by to byl jen den
nebo sen pouhý...
co je to bolest...
Tady,
za hrudní kostí,
uvnitř těla,
v srdci,
v duši...
To jsi chtěla...?"
Ptá se sama sebe,
a odpověď tuší.
Prosí nebe,
ať se smiluje,
neví co chce,
a čím je.
Očima putuje,
těká od bodu k bodu,
vzpomínky hledá,
brání se tomu.
Po cizích ulicích,
na sobě led a sníh.
Na sobě plamen
horké touhy.
jak by to byl jen den
nebo sen pouhý...
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskKomentáře
Chvějící se ruce a špatně se dýchá…
To tam ještě chybí,
ale čas pro to už se míchá…
moc hezky vystižený pocit.
17.09.2008 07:06:00 | kouzelníček
Ano, prožitky se ve vzpomínkách zhustí do okamžiku.
A pak, jakoby ani nebyly.
13.09.2008 21:41:00 | Marfuša
Plamen... z vloček sněhu,
přinesl Ti režnou něhu,
i když bolí, bolí, bolí,
vlastníš dlaň, která to zhojí...
13.09.2008 19:50:00 | Levandule
Tomu říkám pěkný začátek odpoledne :-)
13.09.2008 12:14:00 | Chancer
ja nevim, na me je to jako volnz vers moc obycejne...neni to spatne,ale asi jsem tam nenasla, co jsem hledala ...
13.09.2008 09:04:00 | saddova