Rty anděla...

stékaly kapky krve a dopadaly
do tmy..

...byl jsi daleko

zasloužíš si víc než já
.
.
prázdno je kolem mě
ve mě

nelžeš
...jsi anděl
/narozdíl ode mě/

nemůžu líbat rty anděla...

vždyť ty mě nemiluješ
/stýská se mi.../

možná proto je to takový
jaký to je
protože z nás vyprchává

slovo milovat...

nasáklo se do hlíny pod náma
tenkrát v tom stanu..

...u toho pinpongovýho stolu

na naší lavičce u hřbitova
a na mostě
kde nám vždycky bylo nejlíp...

nekoukej se na mou tvář
všechno z ní vyčteš...

všechny mý lži,
kterým jsi věřil...

snad i to,že si zasloužíš víc
než jsem já...

dívku s tvým druhým křídlem
a s andělskými rty

to co ti já nedokážu dát
.
.
nevinnost zmizela s prvním
tvým odchodem
a myslím,že cítíš,že se něco děje....

vzpoměla jsem si
jaké to je být vedle tebe

...strašně ti chybí moje vlasy na tvojí tváři...

je to tak těžký
slyšet tě jak mi říkáš jménem

...zní to tak sladce
když to vychází ze rtů anděla...

ale s tebou je tak těžké zůstat věrná
se rty anděla...