Hlas zvonu

Hlas zvonu zní,
a čas námi prochází.
Dva se zastavili na nábřeží,
jsou jedna socha, jedna myšlenka
a hlas zvonu volá.

Vltava voní životem,
vlny se kolébají sem a tam,
a minulost je i přítomnost.
Chlapec s bílou hůlkou;
ochutnává život
a věže Pražského hradu:
říkají: dobrý den.

Vltava voní životem,
vlny se kolébají sem a tam