Vítr a to všecko co je hezký.

Cohen jezdí na tramvajích
pražskejma ulicemi
/jakoby nic/
a já ještě pořád nemám lístky.
Kurvy zastavujou „noční chodce“
a moji rodiče ještě pořád doufaj,
že jsem normální.
/miluju svoji mámu/

Jím čokoládovej puding
/za bezkonkurenčních 5,50/
a piju sakra slabý kafe.
/všecko to proteklo mimo
a to mě dokáže nasrat/

Žiju si svůj snílkovskej život,
/ve svý hlavě
- všecko je to tam!/
lezu na hromadu hlíny,
abych viděla letadla
/mám baleríny a nový džíny/
a nejvíc to chci.

Stromy ve větru.
Studený babí léto,
/za chvíli tomu bude rok.
Mluvím o nás dvou./
Tmavovlasej kytarista,
zhaslá cigareta,
nejsi sám.
/nejsem sama/
Ty a já...
/tohle zní dost hrozně/
Dává to dohromady My,
ne?
/tak vidíš./

stop talking, honey.

Náš vztah otázek bez odpovědí.
Vztah odpovědí bez otázek.
Vztah bláznivejch rozhovorů.
Vztah bez frází. /aspoň se snažím/

Můžu to říkat pořád dokola.
-sem kýčovitá slečna-.
Miluju akustickou kytaru.
/Miluju Damiena, ale pssst./
a chyběj mi slečny.
Ale to přejde.
Vím to...
Seš víc než pocit,
kterej mám se slečnou.
Seš nejvíc.
Lásko.

http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=4905-
vitr-a-to-vsecko-co-je-hezky