Ztratit nebo získat

Létám oblohou,
Jak smutek v zapomnění,
Přátelství, co se cítím,
Snad se nepromění.
Létám v síle hrdosti,
Která mě tak ničí,
Přesto mysl má:
„Je to dobře!“,
křičí.

Osaměle putuji
Světem zpola volná –
Přesto však dál nedokážu
Ke všemu být svolná.

Jeho oči trápí spánek můj
V mých snech se zjevil v přestrojení
Za antikrista
A já sama sobě vlastní
Nenasytný terorista

Strach mě nutí jinak žít
Jinak konat,
Jinak snít…
Srdce mě tlačí ještě dál,
Na úpatí špičatých skal,
Kde sbohem trápení –
A lásce své –
By člověk tak snadno dal
A duši peklu odevzdal…

Už nechci žít napolovic,
To snad radši…. Nevyslovím,
To co cítím, v duši lovím.
Dívám se za noci do svitu svíček,
Od srdce Tvého chtěla bych klíček…

Trápím se v zajetí myšlenek na Tvou duši..
Jaká asi je –
To co cítím…tuší?

Dál lovit budu v hlubinách a létat skrz nebe,
A promýšlet co udělám.
Ztratit nebo získat…Tebe.