Věřím Ti...

Po okně stékají krvavé kapky
na okně sedí zoufalá dívka
na uších sluchátka, zvukové klapky
v přístrojích zničená, zlámaná cívka
čeká už hodiny...

Pochmurné tóny zastřely myšlenky
navlékly slzičky na proužek řas
nemyslela na holky, na hloupé milenky
nikdy u něj nenašla jiné slečny vlas
měla pouze strach...

Bála se o něho o jeho nádheru
o jeho úsměv, oči co milují
co když ta síla táhne ho nahoru
co když Bůh jí ho sebere, teď v noci potají
potřebuje ho...

Věděla, že přijde, vrátí se zpátky
věřila, že přijde, polibek dostane
bude na něj čekat roky, měsíce, pátky
proti svému strachu navždycky povstane
zamilovala se...