Chvíle ve tmě..

Jsi jak černá mlha,
co oslepuje oči.
Pomalu do svého nitra si mě strhá,
že ani nevidím, jak rychle se svět točí.

V mlze se člověk ztrácí
a nikdy domů se už nenavrací.
Také jsem se ztratila,
když jsem s tebou mluvila.

Neříkej si, že mě znáš,
vždyť nejen ty jsi pěkný lhář.
Netusís, co všechno smíš,
ale to, co chceš, to přece víš.

Na cos myslel, když tvé oči byly tak blízko
jak nikdy předtím?
Mě v té chvíli v mysli něco blýsklo,
asi vzhůru k nebesům vzletím.

Tak chyť mě za ruku a poleť se mnou,
já chci letět s tebou tou tmou temnou.
Nechci sama odletět od tebe pryč,
vždyť přeci hledám od tvého srdce klíč.