Už mě sereš, holka

Já se ti nebudu doprošovat,
Klidně si spadni přímo na hubu,
Já tě ze země zvedat nebudu.
Už mě sere to tvoje chování,
Jaxi myslíš že si na koni,
Že si snad něco víc než já,
Okej, mám pro tebe slabost,
ale ta je v tomhle světě naprosto běžná.
Nemáš nade mnou moc…
Takže si se mnou nedělej co chceš,
Nesnaž se mi lhát,
Já poznám lež,
Neshazuj mě, stejně na to nemáš,
Od teďka přede mnou ty klekáš.
Už se nebudu ponižovat,
Debila ze sebe pořád dělat,
Už se tě nebudu ptát, jestli mi dáš ještě šanci,
Promarnil sem ji, vím to, ale další už po tobě nechci.
Jako malý děcko jsem celej den brečel,
Koukal se na tvý fotky a pláč skrýt prostě nešel,
Možná tě chci zase vidět,
Možná mi fakt chybíš,
Ale ty chceš radši vědět,
Kolik trápení mi působíš.
Sice mám tvuj prstýnek na ruce,
Víš, že ti patří kousek mýho srdce,
Ale zbytek mi brát nemusíš ne?
Nebudu tě prosit ať mi aspoň něco zůstane.
Udělej to, na co se cítíš,
Kam svoji hrdost povýšíš nebo snížíš.
Klidně mi vem srdce celý,
Ať je to tvoje hrdý,
Vem si ho k sobě,
Já ti potom vezmu obě.
Víš, že tvojí láskou nepohrdnu,
Ale bez ní se do tvý náruče nepohrnu.
V tý je už jiná,
Tvoje tělo patří do jinýho kraje,
ten není můj ani ty už nejsi moje.
Ale víš co mě solidně nasralo?
Že si mi řekla, žes milovala, až to mezi náma přestalo,
Bylas vlastně ráda, že to skončilo,
To mě tenkrát fakt dostalo.
Taxe mi nediv,
Že se s tebou nemůžu smát,
V tom jaxe máme rádi, musíme si lhát.
Ty říkáš , že mě máš ráda,
Ale oba víme, že to není pravda,
Jsem ti jedno,
A už se to nezmění…
Ani moje: „Mám tě rád“,
Pravdivý není.
Jsou to noční můry, o kterých sníš,
Miluju tě a ty to víš.
Ale nestojím o výsměch,
O trpký úsměv na tvých rtech,
Nechci podat ruku,
Na znamení přátelství,
Nechci další vztah plný podvodů a bolesti.
Takže ti nechávám volnou cestu,
Buď s ní a na mě zapomeň,
Tak jak to bylo doteď,
Ležel jsem na zádech,
Mezi náma uhasla pochodeň,.
A tím končí náš příběh…