básnička - nemám název..

v postýlce z červánků,
ustelu si,
z těch malých bochánků,
mraků...
budu se koukat na zemi,
tam dolů,
na všechny lidský sny,
a přát...
za zvuků písní s andílkama,
si hrát,
slavit a výskat hnedka z rána,
pak se bát...

když tma zahalí mou tvář,
tam v noci,
zahlédnu měsíce zář,
pak cit,
jenž ve mně horce vzplane,
svou sílou...
nečekaně jako blesk,
působí nevídaně,
titěrně a nevtíravě,
zasazen do mne...