Ptám se...
Ptám se...
Cítíš bolest?
Nebo jen tak,
prosté,
vykalkulované rozhodnutí,
postavilo před nevyhnutí
rozchodu…
Jakým dílem vychladlé city,
jakým dílem,
nutkání změnit zvyky,
se dotýká vás dvou…
Jen jeden,
bývá tou stranou,
víc závislou,
víc ustýskanou.
Jemu se hroutí svět,
už nebude smět
v roztoužených snech,
kreslit si smělé plány,
počítat s tebou,
počítat s vámi…
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Jani, tahle je krásná a plná citu, hodila by se přečíst, ale je příliš osobní...ale krásná
11.09.2005 12:02:00 | Sunny
jano, to je krásná báseň, ne krásná není pravé slovo: to je hluboká báseň
27.08.2005 23:22:00 | pla-ton
Myslíš, že tvá dcera dělá chybu? No holt si šetři slůvka, však jsme si všichni museli ty "huby" nabít sami, abychom nakonec poznali, že někdo měl pravdu!
27.08.2005 15:43:00 | Keilanne
Bohužel je to tak,vždycky ten jeden ubližuje,ale raději dříve,než později.
27.08.2005 08:03:00 | takova
Hodně dobrá. Mnoho lidí se rozchází jen tak pro nic...Pro blbosti, které by se daly v poho vyřešit, však mnohým se nechce řešit...
27.08.2005 07:45:00 | Manik
Pro mne dost silná básenka, dovedu si tu situaci živě představit, protože právě se vyrovnávám s tím,
že dcera má vlastní život a já smím
jen letmo přihlížet, malinkou radu dát
a možná zachytit, když hrozí pád...
...a to jí bude teprve 14...
26.08.2005 20:35:00 | Cecilka
Je to krásné i když smutné. Ze srdce ti přeji abys měla rychle důvod psát třeba o setkání z láskou, raději než o rozchodu. Zatím dávám stovečku a přeji ti brzy toho pravého
26.08.2005 20:31:00 | risik