Znám pach tý jamky pod paží
kterej mně vždycky rozdráždí
odhozen vedle ní
když šoustáme až k omdlení
cejtím se chvíly mlád
pak chytnu hlad
vyžeru spíž
dopiju lahvový
a ty už spíš
V křesle svitu aparátu
u dvoustýho dílu
pemzou dřu si ztvrdlou patu
a venku kape ze střechýlů
do tý noci tajemný...
no parada, kdyz mas rad tyhle veci, haha...spravnej chlap ma prej smrdet i na fotce, tož, to asi nesu moderni, kdyz na to mam opacny nazor...
20.09.2008 11:25:00 | saddova