Velmi silná, pocitová básenka, mnohé mi připomněla, nevím, co na to napsat ... možno su jen už dnes příliš unavená ... ST!
26.09.2008 21:58:00 | NikitaNikaT.
Hezké!
K něčemu mě to inspirovalo - napadlo mě něco ve smyslu (lehce narcistního) "tvé břicho jak pekáč buchet s tvarohem atd." Asi to rozpracuju.
22.09.2008 18:41:00 | Juan Francesco de Faro
Pierot je maska,je to přetvářka.Všechno je tak jak má být.Ano,jen se čas na chvíli zasekne.
21.09.2008 17:52:00 | pejrak
Krásná, básně, jako tato, opravdu otevírají truhličky, člověk se přehrabuje ve smutku, vzpomínkách, trápí sám sebe/ sice nevím k čemu je to dobré/, ale je to tak.
Co se týká pierotů, myslím, že lidé je nemají moc v oblibě, protože jim připomínají, že /skoro/ každý v sobě pierota skrývá...
21.09.2008 08:54:00 | SZN
pieroty a klauny nemusím ale kdyby mě někdo našil na sako rolničky byl by ze mě docela fajny šašek...
promiň že jsem odbočil od tématu...
21.09.2008 00:43:00 | jedam
V truhličce doteky, vlasy - relikvie, jichž se neumíme vzdát, protože milujeme. A ten (ta), jemuž patří, se chová jinak než dřív. Možná má tu samou truhličku, ale z nějakého důvodu ji na čas zavřel. Taková báseň by ji mohla otevřít.
21.09.2008 00:12:00 | Tygropes