Romeo, Jůlie a tma...
Romeo, Jůlie a tma...
Anotace: /"co budeš dělat po válce? Myslím - kromě toho, že budeš mou ženou?"/ ....*
A propadala do tmy
on slétával k ní
do šera
když léto
odsloužilo
směny
napila se večera:
/„Slečno,
dávíte mi oči,
když vyznáváte
podšálku
pravdu vypáranou
z podešví…“/
Zkoušela jsem
tančit
- ublížená
a Někdo zvedal židle
aby nezachytil
krok
s u n
krok
až paty jsem si
rozedřela
o veršotepy mincí
na otop
Kam letíš
šesticípá?
komu
padneš do hrudi?
na zápraží prší
střely
/Pavle...?/
bez kufříku
útěchy
*
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Pěkné dílko, procítěné...vzpoměla jsem si tuhle jak jsem to dílo od Otčenáška četla - hodně mě zaujalo...
17.02.2009 20:18:00 | kikis
píšeš zvláštní básně, leckdy hodně nerozumím... ale ono to asi není pro rozum - a pocity, ty dovedeš probudit z letargie pokaždé; a slova jako z galerie, radost nasávat
27.09.2008 18:12:00 | drsnosrstej kokršpaněl
eh teda...tak tady mne ta šesticípá zasáhla přesně tam kam obyčejné hvězdy nepoštím...ale že jsi to ty Severko ;)
25.09.2008 21:03:00 | Rozárenka
Používáš silné věci, co dělá v tvých děl "drama"-lehounce, nic to nemění na faktu, že zase jedna krásná věc a těch není nikdy dost.
24.09.2008 07:49:00 | její alter ego
Nebýt toho, že je to tak krásná báseň, nejradši bych ti vynadala.
Destruktorko. Jen počkej.
23.09.2008 19:30:00 | lidus
...dotkla jsi se velkého utrpení...
když mám pocit, že se mi život nedaří, často si vzpomenu na tyto osudy a stydím se za svoji zhýčkanost...
22.09.2008 23:16:00 | Lota
krajiny ticha
v pokojíku
jen chvilkami
oči září
když v jeho vidí
hvězdy planout
Otčenášek se nemodlí...
22.09.2008 20:51:00 | prostějanek