Povídání

Tak málo si povídáme
když venku stále prší
spojitý čas se na kousky láme
ticho se v místnostech vrší

Jako dva delfíni na pláži
čekáme na spásnou vlnu
kdo první zvedne oči
natáhne utrženou strunu

Jsme v tomhle světě
v doživotním exilu
andílci vykopnutí z ráje
zlaté rybky na grilu

A když si povídáme
s ústy blízko sebe
krademe bohům zase oheň
bez kterého život zebe