Nový den

Nový den náruč svou otevírá,
Ty krásná a něžná jak květy,
kéž vede Tě láska a víra,
zas úsměv vykouzlí Tvé rty.

Nový den klepe nám na víčka
jak vánek ve stráni,
kéž stále do Tvého srdíčka
se něha uklání.

Nový den zaplál s Tvým procitnutím,
jsi spojnice bílých cest,
ta jediná dívka o které sním,
anděl, jenž sestoupil z hvězd.