Anotace: ... možná spíš modlitba... nebo stížnost... nebo něco mezi tím vším
Sbírka: letos, monology s Bohem
.
.
Kámen mi nezůstal
na kameni...
náhubek na ústa
(to aby ten žal
nezbořil stěny)
hraju ti dál
obojek na šíji
já tobě sloužím
a ty jí
vyhnu se louži
a padnu do bláta
obojek ze zlata
vodítko hedvábný
daruj mi
těch pár dní
co jsi mi sliboval
hlasy mě varují
On nechce
se slitovat
jen lehce
náš vinohrad
pokácet
za pár let
zas kámen
nezůstane
na kameni
s tebou amen
křičí němí
...a já mlčím, Pane
.
.
tu si párkrát zopáknu, stojí za to
a robot píše: taky JDU
09.10.2008 21:17:00 | drsnosrstej kokršpaněl
husí kůže
30.09.2008 14:10:00 | Trdlo
Pro mne hodně pocitová, emoční básenka, ... skutečně tak, jak píšeš v anotaci ... ST! za obsah.
26.09.2008 21:55:00 | NikitaNikaT.
Někdo si nosí na duši oblázek...někdo menhir...
moc pěkné verše...:)
Roboti píší...že by to chtělo ULtraZvuk...:-D no nevím no...třeba i kámen buší...;)
26.09.2008 07:46:00 | Severka
i hrady, kde nezůstal kámen na kameni, mají svá kouzla... a bydlí v nich netopýři ;)
25.09.2008 15:38:00 | prostějanek