Proč to bylo jen mámení...

Proč má v hlavě trápení,
které stěží z hlavy dostane?
Proč spousta slov byla jen mámení,
proč nakonec vždy sám zůstane?
Že všichni lepší jsou
a že na světě není jediný, moc dobře ví,
ale on myslel, že dny jak byli zůstanou,
že může kdykoliv být s ní.
On miloval úsměv, co smál se jen pro něj,
ty krásné jiskřičky v modrých očích,
teď je sám a sedí po tmě,
nikdo už nemyslí na něj v bezesných nocích...
Chtěl jen ze života něco mít,
každou chviličku si užít,
teď zbývá mu jen o samotě být
a naučit se bez tebe žít...