Tvář v mlze
Tvář v mlze
Mlhavý opar nad krajinou
pozvedá slunce ke své tváři,
rozplyne se v té svatozáři
a snese se pak formou jinou
na rty mé, kde mi úsměv maří ...
A nebo jsou to slzy snad?
A proč mi úsměv zmizel z líce?
Myšlenka bodá jak dýky špice ...
lze ji jen stěží odehnat.
V mlhavém oparu rozeznat
tu známou tvář, co se mi zdála,
ráda bych tu tvář zulíbala,
chci se jí něžně dotýkat ...
držet ji v dlaních, z očí pít,
mám čekat na ni a jen snít?
pozvedá slunce ke své tváři,
rozplyne se v té svatozáři
a snese se pak formou jinou
na rty mé, kde mi úsměv maří ...
A nebo jsou to slzy snad?
A proč mi úsměv zmizel z líce?
Myšlenka bodá jak dýky špice ...
lze ji jen stěží odehnat.
V mlhavém oparu rozeznat
tu známou tvář, co se mi zdála,
ráda bych tu tvář zulíbala,
chci se jí něžně dotýkat ...
držet ji v dlaních, z očí pít,
mám čekat na ni a jen snít?
Komentáře (13)
Komentujících (13)
Doporučit
TiskKomentáře
Tak se tu usmívám,
přímo řehtám
Vždyť ty si nám neřekla
čí tvář.
A ani se neptám.
Snad slůněte malého,
či kočičky
předoucí v klíně.
Po očích opičky
tvé srdce stůně…
sen tvůj jiskřivý
na medvídka plyšového myslí.
Řeknu ti.
Já viděl dnes ráno
obličej mužského
a byl- ospalý, napuchlý
a trochu kyslý…:-)))
01.10.2008 08:20:00 | kouzelníček
Působivé dílko, skutečně, velmi pocitové a myšlenkové, závěr trefný, lež otázka zůstává viset. Plně rozumím. Ale odpověď nemám. Ty sama ju znáš. ST!
01.10.2008 06:35:00 | NikitaNikaT.
sny jsou krásné, ale občas se musíme malinko přičinit, aby se změnily v realitu ;-)
30.09.2008 22:22:00 | Caracol