Laska

Po vyprahlé poušti kráčí,
svých kroků nezná cíl.
Přesto vytrvává a jde dál.

Neví, co vlastně hledá,
avšak v srdci pro to místo má.
Hledá a čeká, čeká a hledá,
to něco, co stále nepřichází.

Ale musí vydržet, chce to najít,
nechce se vzdát.

Proto plahočí se nevstřícnou pouští,
písek ho štípe v tvář,
nad hlavou krutá slunce zář,
má však výdrž, jen tak se nevzdá,
prázdnotu v srdci vyplnit chce
a proto půjde i na světa kraj.