Neuvěřitelný svět milování
Neuvěřitelný svět milování
lehkých jak peříčka fantazie
s očima plnýma perel
hvězd letních nocí
se bosýma nohama dotýkám pozemskosti.
S rameny zahalenými závojem
hedvábných snů
a květem hříchu
vetknutým do vlasů
nastavuji tvář polibkům
něžné smyslnosti.
Bosá chodidla vnímají chvění
neslyšně se blížící touhy
jež svým horkým dechem
sfoukává peříčka nevinnosti
a nahotu halí už jen závoj noci.
Před chladem chrání
doteky horkých dlaní
a jemné plamínky vášně
skrývající se mezi řasami.
Podmanivá krása květu
položeného do klína
svou omamnou vůní vykouzlila
nekonečný prostor
mezi dvěma dimenzemi.
Neuvěřitelný svět milování...
Komentáře (19)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
Tak tohle je umění, smekám. Už chápu Tvou zmínku o růžcích.. Jistě také nějaké máš ;-) Ovšem křídla andělská budou nedaleko.. :-) Díky za zážitky
Č.6
23.10.2008 20:20:00 | certsest
... a víš že Ti to věřím? ...
... můžeš mi vysvětlit co tu dělá KRTek? ... :-D
16.10.2008 14:14:00 | JardaCH
:) moc se mi líbí... je v ní plno naprosto neuvěřitelných obratů... ;)
11.10.2008 20:46:00 | stmivani.na.lepsi.casy
Jsou dílka, ke kterým se člověk prostě musí vracet a tohle asi taky bude jedno z nich! Chodím si sem se jen tak zasnít a snad i pro kousek inspirace, abych zas někde jinde rozdával rozkošnou radost z lehkosti a uvolnění...
07.10.2008 12:09:00 | Kozoroh 1
Čím to, že pár Tvých něžně snivých veršů člověka dožene k tomu, aby se taky zasnil a napadají ho krásné, leč zde často až nepublikovatelné představy v tělené do něžných veršů? Máš pro to zřejmě nějaké zvláštní nadání, řekl bych dar dar od Bohů!
Ani teď jsem neodolal a podělím se alespoň o to, co snad publikovat lze! Nerad bych Ti způsobil problém jako kdysi Pavlis, kdy jsem se ješitně předváděl a netušil, že náhodný čtenář, zvláště ten, kdo má k autorce bližší vztah, by si to mohl vykládat zcela jinak a těžko mu pak vysvětlovat, že jsme jen vzdálené virtuálně trošinku spřízněné dušičky, které se jinak vůbec neznají a nemohou tedy být to, zač on je pokládá! Někteří lidé prostě nechápou, že někdo může mrhat časem na takovéto věci a že mu to dokonce přináší potěšení a uvolnění...
Duch můj zas dotýká se nebe,
rozkoše louku touží spást,
a v představách svých vidím Tebe
kráčet a srdce naše mást.
Oči Tvé nás jak perlorodky
pokladem svým teď obdaří
/pohledů Tvých/ a zrak Tvůj krotký
příslibem Lásky zazáří!
Kráčíš tak lehce, malá vílo,
pohybem lehce tanečním
dáš tušit, jak by krásné bylo,
držet Tvé tělo, tančit s ním...
A v srdci síla se již sbírá
k orkánu touhy, který nám
do ruda zbarví líčka bílá,
povznese k vášně výšinám...
Jsem moc rád, že jsi tady! Nebýt Tebe a několika dalších múz, jejichž jméno by člověk marně hledal ve sbornících mytologie, co bláznivých dílek mých by nepoznalo nikdy své zrození...;o)))
Díky za vše!;o)))
07.10.2008 12:06:00 | Kozoroh 1
Wow! Neuvěřitelné, jak krásně se umíš zasnít...
Ještě se vrátím,
snad veršík ztratím,
až budu jiný koment psát.
Věř mi, že přišel jsem sem rád
a odcházím zas okouzlen
v duši maje již něhu jen...;o)
03.10.2008 20:44:00 | Kozoroh 1
Wow! Neuvěřitelné, jak krásně se umíš zasnít...
Ještě se vrátím,
snad veršík ztratím,
až budu jiný koment psát.
Věř mi, že přišel jsem sem rád
a odcházím zas okouzlen
v duši maje již něhu jen...;o)
03.10.2008 20:44:00 | Kozoroh 1