Kéž Slunce svítí nám
Kéž Slunce svítí nám
Anotace: Človíčkovi kterého mám moc rád a právě teď(jako ostatně vždy) mi moc chybí a nemůžu se dočkat až zase něco podniknem.
když jaro slunce prosvítí;
strohé řeči plné jedů,
je těžké směnit za kvítí
Zmizela snad naše touha,
sušit pouště,mrazit led?
Byla to jen chvíle pouhá,
prožitá již naposled?
Siluetu tvojí tváře,
svíčka voskem maluje;
při rozletu její záře,
nitro moje spaluje
Toužím uzřít tvoje vlasy,
hřívu hříbat vlající;
úsměv jež mou žízeň hasí,
rudé růže na líci
Odpusť mojí troufalosti,
křičení jenž bez hlasu;
chodí v trapné zoufalosti,
s liliemi u pasu
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Zmizela snad naše touha,
sušit pouště,mrazit led?
Byla to jen chvíle pouhá,
prožitá již naposled?
..tohle jsem si musel přečíst třikrát, než mi to uvnitř cvaklo..Vynikající..
13.09.2005 17:47:00 | WhiteShadow
..čtu na vlké doporučení Písničky..nějak jsem si tě ještě nestihla všimnout..za což se omlouvám..a jakékoli "šumění"..preferuji :o))
06.09.2005 10:45:00 | šuměnka
četla jsem si ji pořád dokolečka, pořád a pořád a znova a znova a pořád jsem neměla dost, je překrásná. Chtěla bych ti napsat, jaký dojem ve mě zanechala, ale myslím, že krásné věci nemusíme vyjadřovat slovy. postačí, když si z nich to krásné vezmeme a ponecháme v sobě. Děkuji moc, protože já jsem si z ní vzala celý zástup pocitů a krásných slovíček.
01.09.2005 14:11:00 | Sunny
Překrásná... chtěla bych přát,
aby čas uměl notovat
písničku přesně podle přání
a den prozářilo setkání... :o)
31.08.2005 07:05:00 | Cecilka