Zlomena bolem

Zrazena láskou
kterou milovala
zrazena padla hlavou k zemi.
Ráno se ještě usmívala
nyní má pohled bledý.
Obličej zaryla do bahnité louže
nevidí nic
už ani necítí.
Přitiskla rty
k rodné své hroudě
smutek ji ustlal bez kvítí.
Lehko je člověku
když odchází s dílem
které tak těžko dokonal
ona však sražena motýlím křídlem
které ji přítel daroval.
Z nebeských výšin padala k zemi
naděje nedrží křídla motýlí
záchrané brzdy jsou přetrženy
ona už lásku
nesdílí.
Srdce je kamenem
které ji tíží
proto tak prudce letěla
nyní své ruce pomalu kříží
dýku tvé zrady
zarývá do těla.