Oportunistický skřet

Srdce volá do partie lásky
Do duelu skromných slov
Dva tepoucí rudé oblázky
Dvě těžké pušky na lov

Strkám jazyk do cizích úst
Pocit hořkosladký navěky
Pak mě čeká menší půst
Do uší zní samé štěky…

Procházka malým sadem
Deset prstů překřížených
Netrápím se hladem
Sytí mě pár očí tvých…

Zase nenasytná vlhká ůsta
Mé nenechavé ruce tě zničí
Ani škvírka nezůstane pustá
Každý se staneme rodiči

Mezi stromy voňavá pasta z hor
Mechové ticho křehce našlapujem
Oddávat se něze, kde není tvor
Mé tělo křičí: „tak už si mě vem!“

Zasním se ti sladce v náručí
Popros a udělám třeba slunce
Za nesplněná přání neručím
Ukájím skromně skvělé dvorce

Zlíbané rána a večery pod lampou
Úsměv, údiv, úleh, útok a úsvit
Jazyk raftí řeku páteřní divokou
Sedím v koutě s bičem a začínám snít…

Egocentrální vytápění „of sosájety“
Zarážím, vrážím, podrážím nohy pažím
Přilep mi nálepku Fantom žijící zálety
Než zahynu, snad se dosyta nabažím

Vidělas anděla na kříží bez kostí?
Slyšelas pekelné chóry?
Cítilas odér mexické domácnosti?
Zapomeň na horory…
Éra smrti ti ukáže své kadeře
Zasni se a nech sebou cloumat
Zapomeň na uzamčené dveře
Já- tvůj oportunista mám tě rád >)