Vyznání

V každé době na každém místě
miluji tě, to vím jistě.
Ty jsi jediná má spása,
když jsem s tebou - krása !
Proč vlastně miluji tě?
To neví ani malé dítě.
Proč jsi tak daleko,
když já tu opuštěná pod dekou
myslím na tebe stále,
tak pojď se se mnou válet !
Jsi přece má minulost,
přítomnost i budoucnost.
Jistě vše moc dobře víš,
co cítím, však nepovíš,
ani hlásku nevydáš.
Tak proč se takhle namáháš?
Já bych ráda byla tvá,
tvá, tvá, tvá, jediná !
Jistě cítíš toužebný pohled,
když jsi mým očím na dohled.
Tak proč nedáš nic znát?
Já se musím s pocity prát.
Zda být kamarádka či něco víc,
ráda bych ti vyšla vstříc...
vstříc všem přáním tvým,
stačí naznačit slovem pouhým
a já budu s tebou jen,
na chvíli takhle zůstanem.
Vždyť je krásné spolu být,
v náručí se rozptýlit...
to je moje vroucné přání,
prožít s tebou krásné milování !